Z popelnice do lednice


Nadpis trochu zavádějící, ale takhle přesně zní název německého dokumentu, který bych vám ráda doporučila. Dokument je to sice již šest let starý, takže jste ho možná už viděli, ale přesto ho tu chci těm ostatním, co ho neviděli, představit. Tyto skutečnosti je totiž třeba si připomínat donekonečna!
Dokumenty podobného typu mě vždy dokážou rozčílit. U tohoto jsem však nacházela navíc spoustu otázek. 
Dokument "Z popelnice do lednice" pojednává o nekonečném plýtvání potravinami obchodních řetězců (a zároveň jejich obrovskou "přezásobeností" ), které jsou v mnoha případech dané nejen ekonomickými normami, ale i těmi interními, které si řetězce vytvořili sami na základě poptávky lidí. Jen v zemích Evropské unie se vyhodí 90 milionů tun jídla ročně, což je dvojnásobek objemu potravy, která by stačila k nasycení všech hladovějících na světě. Více než polovina vyprodukovaného jídla se navíc nikdy nedostane na talíře spotřebitelů, ale končí v kontejnerech a na skládkách. A v Asii je ta situace ještě mnohem horší !
Jak uvidíte v dokumentu, i v pokrokových zemích, jako je Francie apod., se totiž v hypermarketech vyhazují prošlé potraviny, a to i ty, které jsou například ještě týden v záruce. Stejně tak je to se zeleninou a ovocem. Tam je situace ještě absurdnější. Když okurka nemá předepsaný rovný tvar, na pulty se vůbec nedostane. Stejně je to například s málo červenými rajčaty. Chleba upečený navečer je druhý den ráno vyhozený a jde do lisu. Nikdo se nezabývá tím, že by tyto potraviny mohly ještě někomu posloužit. 
Ano, z některých potravin se potom vyrábí krmivo pro zvířata, ale vše už je chemicky zpracované a v úplně jiné, kdo ví jaké, podobě. Anebo se používá na výrobu bioplynu. To je sice fajn, ale miliony lidí a zvířat nemají co jíst. Nehledě na vykořisťování Afričanů a ničení jejich krajiny s fatálními následky.
Proč však tyto potraviny, leckdy v naprostém pořádku, neputují třeba do armády spásy či podobných organizací, nebo do obchodů, které prodávají zboží po záruce (ano takové existují a je v nich občas docela narváno) a ovoce a zelenina třeba do ZOO apod.? Spousta lidí žije doslova „z ruky do pusy“ (někdy ani to ne) a tyto potraviny by pro ně byly určitě velkou pomocí. 



V dokumentu je zachyceno i to, jak lidé chodí "nakupovat" do kontejnerů u obchodních řetězců. Najdou tam totiž naprosto nepoškozené potraviny (tedy když pominu, že ležely v tom kontejneru). Už i tady v ČR se tato "metoda nakupování" praktikuje. A já se ani tak moc nedivím.

Dnes v době moderních technologií, kdy se dá již velmi dobře vysledovat, co lidé kupují nejvíce a lze celkem snadno naplánovat zásoby, nechápu, jak mohou být tak nesmyslné směrnice a nadbytečnost potravin, o kterých v dokumentu hovoří.

Na druhou stranu, ten kdo vytváří poptávku, jsme my zákazníci (viz. rovné vs. zakřivené okurky apod.)  Jsme totiž stále více a více zhýčkaní. I proto tolik fandím projektům typu "Zachraň jídlo", kteří zachraňují nepopulární tvary ovoce a zeleniny a potravin vůbec. Určitě jejich facebook prozkoumejte a zajděte si k nim nakoupit.

Já jsem třeba nikdy neměla problém jíst jedno jídlo (rozuměj třeba oběd) dva dny po sobě. Jsou však lidé, kteří to striktně odmítají a den starého jídla by se nedotkli a tudíž zbytky končí v odpadu. Vzhledem k tomu, že jsme se přestěhovali na vesnici a jediný obchod, který tu máme, je ne úplně skvěle zásobená Jednota, nekupuji tudíž, nepotřebné věci, které občas koupím v hypermarketu. Sice výběr produktů není tak velký, aspoň tolik neutratím a jdu na jistotu. 

Na druhou stranu, pečivo u nás doma celkem zbývá. Já ho však využívám budˇna strouhanku, nebo z něj dělám večeři ve stylu „rohlíků ve vajíčku" nebo žemlovky anebo je nosím kozám, ovcím, které máme kousek od nás na louce, či je beru sousedům, kteří mají hospodářská zvířata, která pečivo (a také různé listy od zeleniny) zužitkují. Ostatně o tom, jak se já snažím žít ekologicky, jste si už mohli přečíst zde.

Závěrem si vypůjčím slova Antonína Tesaře z jeho recenze, a to: "Po zhlédnutí filmu Z popelnice do lednice už návštěva supermarketu nebude to, co dřív. A ostatně ani cesta s odpadkovým košem. "

Jak jste na tom s nakupováním a vůbec s konzumním způsobem života vy? Vyhazujete často jídlo nebo se snažíte jako já zbytky nějak rozumě zužitkovat?

Letní SOUTĚŽ o set psaníček


Chystáte se na dovolenou a chybí vám obaly na dokumenty nebo jednoduché psaníčko? Tak zkuste štěstí v soutěži o set dvou mých psaníček z polypropylenu. Jedno malé, o rozměrech 22 x 12 cm, na telefon, kartu, kapesníčky a klíče, které stejně dobře poslouží i jako kosmetická taštička a nebo penálek.  A to větší, pro složky velikosti A4 se pak hodí třeba na smlouvu s cestovní kanceláří a další cestovní doklady a potvrzení a nebo jako větší psaníčko. Jeho rozměry jsou 35 x 25 cm. 
Obě mají efektní kožený řemínek, který můžete zavázat hned několika způsoby. Já používám tři nejjednodušší, ale uzlů je mnoho, takže se kreativitě meze nekladou.



Líbí se vám ? A chtěli byste je? Stačí splnit jen tyhle dvě podmínky:
1. dát like fb profilu mého eshopu MY HOME STYLE zde a 
2. tady na blog pod tento soutěžní post napsat vaši emailovou adresu
Soutěžit můžete i na instagramu eshopu tj. dát like a napsat svůj email pod soutěžní post i tam ) nebo na FB a IG blogu, kde budu soutěž také prezentovat (tzn. lajkovat a napsat svoji emailovou adresu pod soutěžní příspěvek zde nebo zde ) a do soutěže pak můžete být zařazeni hned několikrát. 
Soutěž trvá do příštího pátku 30.6. Hned další den pak na fb eshopu vyhlásím vítěze, kterého určím pomocí generátoru náhodných čísel.





Tyhle tři základní uzly používám na psaníčku já. Vázat se však dají všelijak..




Ze silikonu


V eshopu mám od tohoto týdne ještě jednu novinku. Takovou letní, pro ženy. Náhrdelníky ze silikonových hexagon korálků v jemných barvách. Náhrdelníku vždy dominuje krásný mramorovaný korálek, který je doplněný o barvy bílou, šedou, růžovou a černou. Náhrdelníky na lanku mají ještě surové dřevěné korálky. 
Můžete je mít krátké na lanku nebo delší (nastavitelné) na saténové šňůrce. Lanka mám k dispozici bílá nebo černá a stuhy jsou na výběr celkem čtyři: bílá, černá, šedá nebo růžová. Korálky si můžete na náhrdelníku libovolně měnit, takže pak máte pokaždé jiný model. A nebo mi napište a nechte si udělat barevnou kombinaci podle svých představ.
Vybírat můžete zde:http://www.myhomestyle.cz/silikonove/








Tip na výlet: Kladenské dvorky 2017


O víkendu jsem, stejně jako (skoro) každý rok, navštívila Kladenské dvorky. Letos 35. ročník ! Moc mě mrzí, že o téhle akci spousta lidí neví a nikdy o ní ani neslyšelo. Přitom je to každý rok takový zážitek. O tom, jak vlastně Dvorky vznikly, se můžete dočíst zde. Já jen dodám, že se jedná o výstavu různých druhů uměleckých děl pod širým nebem, a to na dvorcích a zahradách kladenské čtvrti Podprůhon (bývalá hutnická čtvrť).  Kromě toho se tam na některých Dvorcích konají různé happeningy, hudební vystoupení, autorská čtení, povídání, aktivity pro děti a kdo ví, co ještě. Spousta majitelů dvorků připravuje pro návštěvníky pohoštění či posezení. Každý návštěvník pak sbírá razítka z každého dvorku a má pak hezkou vzpomínku (nebo tu svoji kartu s razítky může dát do slosování). Pro děti je sbírání razítek obzvlášť adrenalin:) Navíc se na akci můžete setkat se samotnými autory jednotlivých děl. O to je pak zážitek intenzivnější. 
Já už o Dvorcích na blogu jednou psala, tady, ale vzhledem k tomu, že jsem zase potkala spoustu lidí, o kterých jsem si myslela, že by je mohli zná, a nic, rozhodla jsem se udělat osvětu ještě jednou:) A za rok ji udělám klidně znovu. Návštěva Dvorků totiž stojí za to. Je to dvoudenní akce, v průběhu celého dne jsou pak na hřišti Bukovka koncerty, takže člověk může své putování mezi Dvorky, zakončit "tanečkem":)
Letos jsem fotila jen na mobil, protože jsem původně měla v plánu dát jen pár fotek na instagram. Tady jsou:




 





Ale aby jich nebylo tak málo, vypůjčila jsem si nějaké i z  FB Kladenských dvorků (autoři fotek: Dominik Lipner, Petr Hroník). A vy si hned tuhle fb stránku dejte do oblíbených, ať se příští rok nezapomenete přijet podívat. Za ten výlet to opravdu stojí!