Velikonočně

Letos Velikonoce moc neřeším. Teda podle fotek to možná tak vypadat nebude, ale všechno to byly dost momentální nápady během chvíle, kdy mi oba nemocní kluci naráz usnuli. My totiž asi i ty Velikonoce promarodíme. Už jsem z toho, slušně řečeno, dost rozladěná. Já mám další antibiotika (za což si teda asi trošku můžu sama, protože s těmi prvními jsem neležela ) a děti druhou vlnu chřipky, která se vrátila do školy a to moje nachlazení je asi dorazilo, když s námi spí střídavě v posteli, že jo...
No ale tak velikonočně jsem si to doma aspoň trošku vyzdobila. Co na tom, že okna jsou zaprášený, hlavně, že máme vajíčka na stole. Letos opět přírodně, i když kluci mají v pokojíčku barevnou divočinu. O tu je neochudím. Sama jsem jako malá měla ráda barevné Velikonoce.
Vymyslela jsem si mech, který že mi jako manžel cestou z práce vydloubne v lese. No, ale je taky nachcípanej, tak jsem mu to radši moc nepřipomínala a zaběhla pro mech na zahradu (jo, místo trávníku máme letos trochu mech.... smutný...). 

Letos jsem si, asi po třech letech plánů a odříkání, že je vlastně nepotřebuju, pořídila dřevěná vajíčka. Jsou krásná  a mám z nich radost. Doplnila jsem je vyfouklými vajíčky a  na některé nalepila peříčka. Peříčka mám koupená, protože je používám na tvoření, ale dřív jsem využívala peříčka, která jsem nasbírala s dětmi na procházkách.

 

 

Vajíčka s mechem jsem původně chtěla umístit do mé krásné velké skleněné koule, kterou jsem měla třeba vloni (tady), ale pak jsem zjistila, že jsem si ji uštípla a už je vyhozená. Ach jo. A tak jsem využila tenhle tác a takový malý etažér, který je malý také kvůli tomu, že se jeho spodní díl rozbil. Jó, co my jsme toho za tu mateřskou s dětma rozbili. Radši nepočítat... Občas jsem kvůli tomu šíleně hysterčila a bulila, když šlo o nějaké historické nebo památeční kousky, teď už to tolik neřeším (bych se musela zbláznit:)).

No a pak už jen dvě drobnosti na zdi. Zrecyklovaný adventní kalendář a dekorační větev s vajíčky. Kruh z adventního kalendáře jsem odzdobila hned po Vánocích a dosud ho měla jen tak, bez vajíček. A teď jsem tam jen přilepila vajíčka a taky to jde.  

No a větví mám doma celkem dost, protože z nich tvořím, takže proč je nevyužít i na Velikonoce. Vajíčka jsou tam zavěšená jen tak, na režném provázku. A ta porcelánová, to jsem jen zrecyklovala tuhle loňskou velikonoční dekoraci.

 

 
A co vaše velikonoční dekorace? Kdy jste zdobili?

Mamafest 2018

Musím vám o tom napsat. Bylo to totiž super. MAMAFEST 2018. Akce pro všechny mámy i nemámy, pro silné a odhodlané ženy. První ročník, který se konal v sobotu ve Vnitroblocku.
Duše celého projektu je Iva Baltaretu, kterou určitě znáte z blogu DIY projekty nebo z dalších mnoha akcí a projektů. Iva je totiž nezmar. Je hrozně nápaditá a pořád se vrhá do nových projektů a výzev. Nevím teda, kde na to bere energii, ale dělá to dobře. Minimálně Mamafest je toho dobrým příkladem.
A tahle naše Iva společně s agenturou Get Found, ve které mimo jiné působí, vymyslela festival Mamafest, který je určený pro všechny maminky (i ty nastávající), které přemýšlí, kam povede jejich cesta po skončení mateřské dovolené, ale i pro ty, které se na mateřské "nudí", resp. mají ještě stále dost energie a nápadů na to, aby rozjely něco svého nebo se nějak dále realizovaly, ať už kdekoliv. Všem těmto ženám byl festival určen.
Byla to celodenní jízda, kde se představilo spousta inspirativních žen, a to nejen z řad přednášejících, ale i samotných účastnic festivalu. Celé to bylo totiž také o networkingu, o propojení všech těhle holek, které jsou zapálené myšlenkou něco tvořit, ať už v jakékoliv oblasti. A že se tam těch kamarádství nebo spoluprací navázalo.

Mezi přednášejícími byla jedna víc zajímavá žena než druhá. Ostatně stejně jako mezi těmi, které konferenci navštívily. Tolik inspirativních žen na jednom místě. Wau...

Ale teď už k účinkujícím:

Energická Miriam Vránová ze Spiralisu, vzdělávací a poradenské neziskové organizace, povídala převážně o networkingu. Miriam je velmi zajímavá osobnost, která má za sebou spoustu zkušeností nejen z neziskové sféry a která mimo jiné pomáhá ženám rozjíždět jejich projekty. 

Lucie Václavková je kariérová poradkyně a lektorka. A je to taky živel. Prostě akční maminka se stejně akčním manželem :) Mimochodem znáte Dubánky? Tak ti pocházejí právě z dílny jejího manžela. Lucka studovala na VŠE, kde také přednášela. Působila ale také v Baby Office jako lektorka a organizovala vzdělávací programy. Více o Lucce ZDE.

Utukutu, dříve Houpací prkno zná každý. Gábina, jeho "stvořitelka" povídala o tom, jaká byla cesta k prknu takovému, jaké je a jak se s prknem z malé české dílničky dostala do celého světa. Gábina podnikání provozuje se svým manželem a evidentně jim to skvěle funguje. Získali hlavní ocenění na Živnostníkovi roku, expandují do Evropy, psal o nich Forbes Česko.

Jana Hejnicová Vatiklan nastupovala do práce již během mateřské dovolené - vyměnili si pozici s mužem. Nyní pracuje jako marketingová manažerka v DODO (super pražská služba, co vám kdykoli přiveze cokoli si jenom budete přát). Ale možná znáte Testováno na dětech, u jehož založení taky stála.

O radosti a bytí teď a tady povídala Pavla Dandová, propagátorka "nošení dětí", kterou můžete znát z blogu Back on Trees. Pavla si prošla nelehkou životní situací a  nedávno založila Nadační fond S lehkou hlavou. Při jejím povídání sál skoro nedýchal... 

Terku, alias Madame Coquette nemusím představovat. Tu všichni známe. Terka povídala o tom, jak se jí díky blogu otevřela cesta k celoživotní lásce a vášni - profesiálnímu focení. Terčino focení sledujte určitě TADY. 

Zorka Arazimová informovala o dostupných variantách práce pro maminky buď na mateřské, resp. rodičovské, tak po jejím skončením. Ukázala několik konkrétních případů vč. finančního porovnání. Pro mnoho maminek jistě zajímavé informace. Zároveň jsme se dozvěděly, jak v reálu pracují a uvažují personalisté/HR nebo jak vylepšit svůj životopis. Zorka má mnohaleté zkušenosti z oblasti HR - působí jak ve velké společnosti, tak zároveň nedávno založila vlastní neziskovou organizaci Genixa, kde pomáhají lidem vylepšit životopis a prezentační schopnosti při pracovním pohovoru. 

Lucie Šálená, alias e-shop s dětskými hračkami Chytrá opička. Lucka je strašně skromná holčina, kterou jsem dosud neznala. Během rodičovské si otevřela vlastní e-shop s dětskými hračkami Chytrá opička, který vypiplala k dokonalosti. Skoro každou hračku, kterou prodává sama fotí - jak produktově, tak v akci při dětské hře a zároveň natočí i video, aby rodiče co nejdetailněji viděli, jak hračka v reálu funguje, jak je veliká apod. Dokonalé...

Nakonec se představil projekt Mavimi, který pomáhá maminkám začlenit se do pracovního procesu a to jak formou brigády, tak i větších úvazků. Sdružuje maminky a firmy, které mezi sebou propojuje. Více o projektu ZDE.

No a to si představte, že já jsem byla jednou z těch, které měly možnost pohovořit o své cestě. A byla to sranda. Prý, teda... Já byla v takovém stresu, že jsem moc nevnímala, ale holky se prý bavily, tak doufám, že si kromě toho odnesly alespoň jednu informaci, která by se jim hodila :) Každopádně to pro mě byla veliká výzva a protože se výzvy mají přijímat, šla jsem do toho. Cílem bylo ukázat, že nemusíte hned tvořit milionový business, ale můžete jít postupně, pomalu, s rozmyslem a všechno si to vlastně užívat. Být spokojená sama se sebou a mít přitom hlavně čas na děti a celou svou rodinu. Toť moje filozofie. 
No a teď už se jen budu těšit na další ročník a další inspirativní ženy. Věřím, že bude...

Byla některá má čtenářka načerpat energii a informace na Mamafestu?

Zase tvořím

Konečně je mi lépe. Po třech týdnech chřipky a kašle. Teda spíš toho kašle. Už asi třetím rokem ho mám vždy takhle koncem února...každý rok ve stejnou dobu... Ach jo. Když byl kašel v nejhorší formě, doktor (moje MUDr. byla taky nemocná) mi řekl, že na průduškách to ještě nemám a ať si prostě v lékárně koupím něco na odkašlávání. Při dotazu, co že by tak mohlo být nejlepší, že už týden to tak léčím, mi řekl, že "oni už vám určitě poradí"..."hmm, dík, to přesně jsem nechtěla slyšet, když mám doma dvě nemocné děti, které to chytly ode mě"... A tak po dalších dvou týdnech jsem si tam dojela znovu. To už tam byla moje doktorka a ty antibiotika mi holt dala. A mě je po třech dnech konečně "dobře". Pořád jsem teda taková unavenější, ale to přičítám i  té jarní únavě. 

Ale i tak jsem, i když mi nebylo nejlíp, nemohla jen tak nečinně ležet a tvořila jsem. Děti si totiž vzali naši (mamka měla jarní prázdniny, takže se nade mnou slitovala, ať se konečně vyležím). Tak jsem uklidila celý byt - během třech dní teda, protože to prostě na jeden zátah zdravotně nešlo, vyprala, vyžehlila a umotala dvě velká macramé. No a k tomu samozřejmě chodila do práce, protože potom, co jsem tam nebyla měsíc, kdy jsem byla s Bobíkem v lázních a pak dalších čtrnáct dní, co jsme byli s dětma nemocní, opět ne, to jinak nešlo. Naštěstí to mám z domova asi 5 minut a stačilo tam být v podstatě jen dopoledne (halellujah). No a byl pátek večer a v sobotu ráno jel Bob pro děti... Takže odpočinek vlastně nula. Ba ne, už jen to, že jsme v manželské posteli spali opravdu jen dva, to bylo k nezaplacení. Hned v sobotu jsem se už zase nevyspala:)) V průběhu noci se k nám postupně přestěhovali oba....
Konečně ale snad budu mít energii tvořit něco dalšího. Mám rozdělané další dva druhy produktů, ale dosud jsem neměla energii je dotáhnout, tak snad teď. 
Jo a taky mám nový květinový koutek. Bob mi odmontoval vršek starého šicího stroje (byl krásný, "zlatě" tepaný, ale nebyl zaklapovací, takže spíš jen jako solitér, na což teď nemáme místo, takže dopadl takhle) a udělala jsem si z něj odkládací stolek pro květiny. Tchyně mi v rámci stěhování věnovala ten úžasný měděný uhlák a ten mi k torzu šicího stroje sedí krásně, co říkáte?
Co vy a vaše energie takhle na jaře?