Začalo to už v pátek, kdy měl Bobík šesté narozeniny. A ve stejný den se u nich ve školce chystalo pasování školáků a takový menší dětský den. A ten byl na indiánské téma. K tomu pak byla i indiánská besídka. Bylo to moc super a kluci si to skvěle užili. Chodili na chůdách, chytali rybičky, házeli míčky do klauna, kupovali si věci přes platební terminál, který poskytla jedna z maminek.Dostali krásné šerpy a dárečky. A to i přesto, že ve školce ještě zůstávají. Přecházejí však do MŠ v jiné vesnici, tak proto dostali šerpy a hezké rozloučení i oni.
A aby se to nepletlo, hned druhý den jsme měli každoroční oslavu Bobíkových narozenin a Bruníkova svátku a tu já naplánovala také v duchu indiánů. Asi telepatie....Byl to přesně ten den, kdy bylo to děsný dusno a vedro na padnutí (podobně jako dnes),takže bazén na prvním místě. Klukům jsem udělala čelenky a indiánskou výzdobu a šlo se na věc. Ve finále jsme do dortu jen ďobli a hlavně se pilo a jedly se nanuky a meloun.Po koupání mi všichni tři chlapi vytuhli na gauči a já mohla v klidu uklidit...
Žádné přelomové dary se nekonaly, ale jeden dárek dostali kluci stejný. Je to parfém. Bobík už má parfém asi dva roky a Bruňa po něm zatoužil též. A protože Bobíkovi už dochází, dostali ho oba. Radost veliká. Až taková, že večer před spaním koukám z obýváku na Bruníka, jak si vehementně maže ruce. Říkám mu: "čím si mažeš ty ruce (od zápěstí k ramenům), Bruníku?" , protože se běžně vůbec nemaže. A on mi na to opáčí "no tímhle přece" a ukázal na lahvičku parfému. Torpédně jsem vylítla a šla ho znovu osprchovat...Bobík dostal, mimo jiné, i činky. Poslední dobou totiž s klukama ve školce na zahradě "posilují". Přál si je a měl z nich fakt radost. No a tím jsme indiánský týden zakončili.
Pořád na mě z blogu koukají ty velikonoční věnce z posledního příspěvku, tak musím zase něco napsat (sem by patřil ten emotikon s tou opicí, která se drží za hlavu).Je zajímavé, že byť se pořád něco děje, tak nějak nepovažuju za nutné to dávat na blog. No, člověk se zkrátka pořád vyvíjí, stejně tak jeho priority. Byly doby, kdy jsem dávala na blog příspěvky dvakrát týdně, hlavně proto, abych zachovala nějakou kontinuitu. Teď je mi to tak nějak jedno, pardón. Hlavně protože větší děti, protože práce, protože tvoření a protože odpolední únava a neposečená zahrada, neuklizený dvůr, bordel u kluků v pokojíku....no, znáte to:)Jen chci dát vědět, že žiju, ale hlavně se věnuju mýmu tvoření a sociálním sítím s ním spojeným. S tím pak souvisí ten bordel doma. Všude kůže, cvoky, šňůry, několikatery nůžky, faktury a tak. A to mám od jara nový skládek, kam jsem přesunula většinu věcí. No, chtělo by to dílnu, ale jaksi není kde, bohužel... Takže dílnou je náš kuchyňský stůl a úložným místem pro zbytek menšího materiálu, naše ložnice. Jojo, vím, že ložnice má sloužit k úplně jiným účelům a podle feng-shui rozhodně nemá obsahovat pracovní místo, natož skladovací, ale prostě to jinak nejde. A to bydlíme v domku. Nedovedu si představit, jak to dělají holky, které tvoří doma někde v paneláku. Vlastně, možná jo. On je ten jejich byt leckdy větší než náš domek.Tak jen abyste věděli, že jsem stále online, ale nestíhám postovat tady na blogu, ale upřednostňuju to srdce, čili tvoření.Teď testuju tuhle kabelu. Na tašky a kabelky jste se mě občas ptali, zda je nepláuju zařadit o nabídky. A tak jsem jednu zkusila vytvořit. Budu jí teď chvíli testovat a jestli obstojí, zařadila bych jí do nabídky. A to třeba i v jiné barvě. Co vy na ní ?
K taškám půjdou skvěle tyhle střapce. Taková maličkost, která se hodí právě třeba na tašku, na úchytky u skříně, na kliku, na kufr, na dětské teepee, prostě kam vás napadne...
No a na podzim chystám nějaké novinky. Nechte se překvapit. Na jedné z nich bude pracovat jeden student tady od nás ze vsi, protože to bude věc, kterou neumím a nemám na ní nářadí. Jo a 8. září se budu účastnit Design Locku (více ZDE), kam jsem se přihlásila a oni mě vybrali mezi prodejce. Tak mám radost.
A taky letos konečně pojedeme s dětma na dovču. Autem do Chorvatska. Chceme být mobilní a nejezdit moc daleko. A taky musíme kvůli Bobíkovu ekzému na kamínky, takže Chorvatsko bylo jasná volba, i když já osobně ho moc nemusím. Určitě dám fotky.Tak zatím ahoooj a mějte krásné prázdniny.
