Moje velikonoční radost. Kožený MAROCKÝ TABURET. Odsud. Beránek mě tedy snad nepokaká...
Po taburetu jsem toužila už minimálně dva nebo tři roky. Hned od té doby, co začaly být tak trendy. Jenže jsem musela počkat, až klukům skončí jejich matla patla období (ne, že by bylo úplně pryč). Kluci jakžtakž pobrali rozum, takže hurá, taburet je doma. A radost z něj mají i oni. To budu muset ještě trochu pořešit, aby si aspoň nějakou dobu taburet zachoval svůj tvar...
Musím říct, že vždy, když jsem si tak snila a vybírala jeho barvu, skončila jsem nakonec u přírodní a přirozené hnědé. Nejvíc na ní vynikne to božské zdobení. To je zkrátka nádherný.
K nafocení jsem musela vytáhnout letní kobereček, aby na fotce taburet lépe vynikl. V létě ho budeme mít asi nastálo a na zimu zase vytáhnu těžké teplé peršánky.
Že je ten bobek krásnej ?
