Kluci slavili

Červen je v naší rodině ve znamení oslav. Narozeniny nebo svátek má každý druhý. Moji nejdůležitější slavili předminulý víkend. Bobíkovi bylo PĚT a Bruník měl svátek. Slavíme to vždy dohromady. Zatím to klukům nevadí. Uvidíme časem...
Letošní oslava se nesla v duchu rybiček. Důvod zjistíte za chvíli. Dort jsem udělala podle skvělého Lucčina receptu. Nemusím totiž ty potahované dorty. Jsou sice krásné, ale na mě působí hrozně uměle. A tak dorty zatím patlám sama. Tenhle jsem dozdobila zalaminovanými rybičkami a musím říct, že to zase tak strašně nevypadalo....

ten meloun je taky jako ryba, co požírá malé rybičky/pulce...:)

Dlouho jsem přemýšlela, čím kluky obdarovat. Hraček mají milión a takové ty velké dary jako kola, koloběžky apod., jsou již vyčerpány. Nakonec jsem na to ale přišla. Koupili jsme mikroskop vč. zkumavek, sklíček a taky vzorků. Úžasná věc. Kluci pořád něco zkoumají a lupy, stejně jako dalekohledy, mají úspěch už dlouho. A potom také luk a šípy. To je teď na zahradě také dost v kurzu. Pak nějaké drobnosti. 

hezký kousek, že ano?

 

Ovšem ten největší dárek, který jsme jim vymysleli, bylo AKVÁRKO. Bobík po něm totiž nějakou dobu toužil a my mu ho slíbili, ale také čekali, zda ho omrzí nebo ne (znáte děti). Chtěla jsem takové to malé - větší kouli a v něm 1 - 2 ryby. Právě proto, kdyby nás to časem omrzelo. No, ale jak to tak bývá, dopadlo to úplně jinak. Asi dva dny před oslavou jsme s manželem řešili, jakou mám teda koupit rybu a rostlinky, že druhý den jedu do zverimexu, tak ať vím. Chtěla jsem totiž vše kupovat těsně před, protože to nemáme kam schovat. No, ale debata se rozvinula v nebývalé rozměry, a to až tak, že jsme se dohodli, že na malé akvárko kašleme a o víkendu, i s klukama, pojedeme koupit nějaké větší a kluci si rybičky sami vyberou. Zároveň to byla i dobrá finta zjistit, zda to akvárium kluci budou doopravdy chtít. 

Vzhledem k tomu, že jsme s Bobanem oba alergičtí na zvířata (navíc Bobík trpí atopickým ekzémem), jiné zvířátko mít doma, bohužel, nemůžeme. Rybičky tak byla jasná volba. Navíc je to, aspoň pro mě, úžasná meditační záležitost. Kupovala jsem je totiž taky tak trochu pro sebe. Já vodu a ryby miluju. Navíc jsme měla plán postavit akvárko na místo, kde dřív bývala televize. Mým cílem je televizi omezovat na maximum. Né, že bych na ní čučela od rána do večera, ale mívám ji puštěnou jako kulisu. Koukám na ní pak až večer - od zpráv dál, ale většinou je to stejně jako kulisa, protože to je zrovna čas, kdy kluci chodí spát a já pak řeším emaily, nahrávám zboží do eshopu, vyřizuji objednávky, takže z ní toho stejně moc nepochytím. Alespoň tam ale není ticho. A musím říct, že můj plán už nese své ovoce. Často si teď pouštím večer jazz (jsem už asi fakt dospělá) a relaxuji. Je to super, tedy až na to, že to je docela dobrá uspávačka.

Naše rodina se tedy rozrostla o zvířátko/a (to je trapný říkat, když se jedná zrovna o rybičky, co?). Zatím máme jen takové ty menší rybičky (názvy po mě nechtějte), ale manžel každý den vozí z práce další a další. Časem o nich napíšu víc. Hrozně nás to všechny chytlo. Já se hned na FB přihlásila do akvaristické skupiny a kochám se tam tou nádherou, kterou doma rybičkoví nadšenci mají. Kluci jsou nadšení také a to je hlavní. Hned druhý den nám přes noc zmizel ancistrus (takový ten sumeček, co je tlamičkou přisátý na sklo a "čistí" akvárko), takže celý den bylo o zábavu postaráno, hledali jsme "pana Ploutvičku", jak ho kluci nazvali.
A to je pro dnešek vše. Já se snad zase brzy ozvu. Teď je to tu takové mrtvé, já vím. Ale připadá mi, že nějak není co zajímavého sdílet. Času je méně a když už nějaký navíc je, věnuji ho tvorbě výrobků na sklad...  Ale blog pořád v hlavě mám. Musím se s frekvencí příspěvků polepšit, já vím...