Lanu Del Rey (vl. jménem Elizabeth Grant) - šestadvacetiletou newyorčanku, s podmanivým syrovým hlasem, silně evokujícím zpěvačky 60. let, který se nemusí líbit každému. Mě ale zaujal.
Její písně jsou sice trochu pochmurné, ale krásné.
Hodně lidí ji přirovnává k Nancy Sinatra (v dnešní době známá svou písní ve filmu Kill Bill - "Bang, bang").
No, posuďte sami:
General Engineering & Contracting, General Trading, Construction and Real Estate Tips
Už rašíííí....
Tento víkend se opravdu vyvedl.
Oba dny mě vzbudilo sluníčko (to miluju) a každý den jsem strávila min. 4hod. venku. Óóó, jak osvěžující. Až tedy dnes mi to trochu pokazila sněhová přeháňka.
Také naše peřiny se provětraly na zahradě - to se to pak spalo:)
A co mě dále potěšilo je to, že už začínají vykukovat jarničky - já už se tak těším, až "vylezou" krokusy, tulipány, narcisy, modřenec a všechny ty první květinky, které každý rok vyhlížím už od února.....
A tohle je vzorek té spršky, která mě během dnešní procházky zastihla. Pak ale zase hned vysvitlo sluníčko.
A tohle je vzorek té spršky, která mě během dnešní procházky zastihla. Pak ale zase hned vysvitlo sluníčko.
The Housing Market Effect On The Economy
Every homeowner has surfed the web to get a sense of housing values in the neighborhood. The plunging home prices continue to put a drain on the economy. The lowest mortgage rates in history have not been a big enough bonanza for many prospective home buyers to take advantage of the unparalleled combination of historical rates and attractive home prices. How much does real estate contribute to the economy is open for debate. Some pundits say as little as 10% and other economist estimate as much as 20% of the economy is real estate related. Housing has a domino effect on the economy. A decline in real estate sales will eventually lead to a decline in home prices. This then reduces the amount of home equity loans the homeowner can get, which in turn, reduces consumer spending.
Nearly 70% of the United States economy is based on personal consumption. The reduction in consumer spending contributes to a downward spiral in the overall economy. Going back recently to 2002-2004, homeowners who refinanced their mortgages took out an astronomical $400 billion in cash, most of which was pumped back into the economy. That's no longer a source for most home owners and has put a crimp in additional spending. The only good news with the lower home prices is it lessens the chances of higher inflation.
It has been taken for granted that turning around housing is key to turning around the economy. It's no coincidence that as home sales and prices tumbled, so followed the economy. How big of a drag has housing been on the economic recovery? The answer is that housing has been a huge contributor to the slower recovery. Turning the housing market around would add a significant boost to the economy with lower unemployment rates and the jobs created through more construction.
During the housing bubble of the mid 2000′s, home builders spent over $600 billion a year on land, materials and employee salaries. There are many other ways that the housing market boosted the economy in the past decade. The wealth effect comes to mind, when housing prices are rising, people just feel richer. Four years after the recession officially began in December 2007, economists, businesses and consumers alike have expressed a growing optimism about the recovery in recent weeks.
The housing market is slowly ticking up mostly due to young adults who have been living with their parents that are moving into their own homes amid stronger job growth. The inventory of new homes has reached a record low, at some point we need to ramp up home building in a big way. After adding nothing to the economic growth over the last six years, the expectations are housing will finally be a meaningful contributor to the overall economy in 2012.
Ohrožený druh
Před časem jsem v TV shlédla dokument francouzské televize "Příběh lidu Kalahari", který ve mně zanechal velký zážitek.
Autoři se vypravili do africké pouště Kalahari, kde se vydali po stopách pronásledovaných, masakrovaných a vyháněným Sanů, u nás více známých jako Křováků.
Tomuto jednomu z posledních národů naší planety dnes hrozí zánik.
Autoři popisují přirozené dělení práce a povinností uvnitř této komunity, kde se muži věnují lovu (neskutečné bylo vidět, jak muži rukama a primitivními nástroji vykopávají jámu hlubokou více než 2m, kterou se dostanou do nory dikobraze, kterého chytí tak, že mu vlezou v hloubce těch 2m (možná více) do nory a ve chvíli, kdy na ně dikobraz zaútočí, ho usmrtí - tento "lov" trval celý den a noc !) a výrobě zbraní a ženy se starají o potomky, sbírají rostliny (znají více než 250 druhů rostlin), šijí oděvy a vyrábějí šperky. To vše uprostřed nehostinné, vyprahlé krajiny.
Dokument nabízí jedinečné svědectví o životě tohoto, dřív by se mi chtělo říct - primitivního národa, jeho tradicích a moudrech, ale i o každodenním boji o přežití.
Primitiní - tohle slovo už bych teď ale nepoužila, a to především kvůli vyprávění jedné ze "stařešin" - ženě, která v těch pár větách, kterými dokument doplňovala, shrnula tolik lidského moudra, až se mi to zdálo neskutečné. Ano, oni nemají školy, ale vědí o čem ten život je ! Ví, že nic není zadarmo a umí si toho vážit.
Dnes jakoby lidé zapomněli na jakékoliv souznění s přírodou a akceptování přírody takové jaká je. Všude je místo zeleně beton a když už je někde tráva, je plná psích výkalů, papírků, zbytků jídla apod....
Kéž by každý tento dokument viděl, aby se aspoň na těch 60 min. zastavil a hluboce se zamyslel nad způsobem svého života a svým chováním k přírodě….
Nechtěla jsem být dnes vážná, ale chci, aby se víc lidí zamyslelo jak žije a jak by mohli žít lépe…
Autoři se vypravili do africké pouště Kalahari, kde se vydali po stopách pronásledovaných, masakrovaných a vyháněným Sanů, u nás více známých jako Křováků.
Tomuto jednomu z posledních národů naší planety dnes hrozí zánik.
Autoři popisují přirozené dělení práce a povinností uvnitř této komunity, kde se muži věnují lovu (neskutečné bylo vidět, jak muži rukama a primitivními nástroji vykopávají jámu hlubokou více než 2m, kterou se dostanou do nory dikobraze, kterého chytí tak, že mu vlezou v hloubce těch 2m (možná více) do nory a ve chvíli, kdy na ně dikobraz zaútočí, ho usmrtí - tento "lov" trval celý den a noc !) a výrobě zbraní a ženy se starají o potomky, sbírají rostliny (znají více než 250 druhů rostlin), šijí oděvy a vyrábějí šperky. To vše uprostřed nehostinné, vyprahlé krajiny.
Dokument nabízí jedinečné svědectví o životě tohoto, dřív by se mi chtělo říct - primitivního národa, jeho tradicích a moudrech, ale i o každodenním boji o přežití.
Primitiní - tohle slovo už bych teď ale nepoužila, a to především kvůli vyprávění jedné ze "stařešin" - ženě, která v těch pár větách, kterými dokument doplňovala, shrnula tolik lidského moudra, až se mi to zdálo neskutečné. Ano, oni nemají školy, ale vědí o čem ten život je ! Ví, že nic není zadarmo a umí si toho vážit.
Dnes jakoby lidé zapomněli na jakékoliv souznění s přírodou a akceptování přírody takové jaká je. Všude je místo zeleně beton a když už je někde tráva, je plná psích výkalů, papírků, zbytků jídla apod....
Kéž by každý tento dokument viděl, aby se aspoň na těch 60 min. zastavil a hluboce se zamyslel nad způsobem svého života a svým chováním k přírodě….
Nechtěla jsem být dnes vážná, ale chci, aby se víc lidí zamyslelo jak žije a jak by mohli žít lépe…
France document about Bushmen people called "San" in African Kalahari desert. It is amazing to see how they live in unity with nature and listen the wisdom of their words.
Co právě poslouchám ?
Calm Season
Akustické duo dvou, již známých hudebníků - baskytarista a zpěvák Adam „Piaf" Vopička (dříve Fake Tapes, The Prostitutes) a cellistka a zpěvačka Terezie Kovalová (dříve Republic of two, Vladivojna la Chia, Forma).
Syrový hlas Adama a doprovod na cello od Terezy je jedinečný......
Posuďte sami:
Bez internetu - lze to ještě ?/ Without the internet - is it possible ?
V pondělí tomu bylo 20 let, kdy se poprvé Česká republika připojila k internetu.
Stalo se tak na pražské fakultě ČVUT v Dejvicích.
Vzpomínala jsem, jaké to bylo bez internetu. Úplně v pohodě. A to jednoduše proto, protože nikdo nevěděl, že možnost virtuálního spojení se světem vůbec existuje.
Všechno jsme chodili hledat do knihoven, hltali z časopisů a odborných knih.
A ano - mělo to něco do sebe, nebo spíš dost do sebe.
Ještě nedávno mi rodiče říkali - "Na co internet - vydržela jsem to bez něj do teď, tak to vydržím i dál." A hle - teď už by si bez něj také nedovedli život představit.
A dnes ? Mladší ročníky už o tom ani nepřemýšlí. Berou to jako samozřejmost. Kdo by si také kdy myslel, že může probíhat on-line konference apod. To jsme viděli vždy jen ve filmech.
Já jsem staromilec - miluju bločky, pera, pastelky, dopisní papíry, vůni knih a to vše okolo, ale život a technika jde dál a my se musíme chtíc nechtíc přizpůsobit nebo by jsme v dnešní business době nepřežili.
Toto jsou naši dnešní pomocníci. Obyčejný diář ale nic nenahradí :) Nechápu lidi, co mají diář v Outlooku - co když se jim vybije baterka a není poblíž zásuvka? Co pak ? Já mám vždy u sebe diář a na schůzku nejdu bez papíru. Pouze na noťas se opravdu nikdy nespoléhám. Již několikrát se mi to totiž vymstilo:)
No a potom mobily. To je další kapitola, která by si zasloužila samostatný příspěvek.
Jak já miluju ty staré vytáčecí telefony…. Bylo to vždycky takové malé dobrodružství vytočit to číslo. A ten design …
A tak se ptám - kolik času denně strávíte na internetu?
A píšete třeba ještě někdy dopisy a nebo něco ručně ?
A vzpomenete si ještě někdy na ty staré časy bez veškeré té techniky ?
A zde pár faktů:
1992 – oficiální připojení země k internetu
1995 – Eurotel ztrácí monopol na datové služby, začátek liberalizace internetového trhu
1996 – objevují se první vyhledávače a zpravodajské portály
1997 – vznik peeringového uzlu na pražském Žižkově (umožňuje propojení tuzemských sítí)
1999 – hnutí Internet proti monopolu se daří vyvinout tlak na SPT Telecom a ten snižuje ceny internetového připojení
2000 – CESNET prodává svou síť společnosti Contactel za 645 milionů korun. CESNET se soustředí na akademické prostředí
2003 – Američané přicházejí s technologií ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line)
2004 – příchod technologie DWDM, která umožňuje po jednom optickém vlákně přenášet několik nezávislých signálů za sebou
2005 – mobilní operátoři zavádějí služby, které umožňují používat v mobilním telefonu internet
Zdroj ZDE a také ZDE.:
On Monday it was 20 years when the Czech Republic joined to the Internet.
It happened at the Technical University in Prague Faculty of Dejvice.
I remembered how we lived without the Internet. Without any problems. And it´s simply - because nobody knew that the possibility of a virtual connection existed.
Everything we looked for in libraries and professional journals.
And today? Younger people can not imagine to live without the internet. Who would have ever thought about on-line conferences, etc. We always saw it just in movies. Then mobile phones. This is another chapter …..
I love notepads, pens, pencils, writing paper, books and everything around, but life and and technology go on and we must adapt to survive.
And what about old analog phones ? How I love them - their design.
And so I ask - how much time you spend daily on the Internet?
And do you write letters and notes by hand sometimes? Or do you use just laptop for notes?
And do you remember for old times without modern technique?
Highland Creek Homes For Sale
Schools: There are enough numbers of elementary schools in this area which include Catholic elementary schools, high schools along with public libraries. Centennial college campus is just southeast of 401 and Markham road. Seneca College's Newham campus is west of the community along Finch Ave.
Recreation: Rough Park which is considered as Toronto's largest protected natural area is situated at the east of the community with a campground just north of Kingston Road. This campground touches the north side of 401 has natural area and a baseball diamond. There are also paved recreational trails along Highland Creek in the southwest of the community.
Shopping: There are numerous small shopping stores as well as shopping centers in Old Kingston road. Abbey Lane Shopping Center situated in Rylander Boulevard, north west of Sheppard & 401, is a famous shopping centre where peoples can buy everything as per their needs. There is another shopping mall, Morningside Mall. This is situated to the west at Morningside and Lawrence.
There are many attractions here which inspire peoples to buy home at Highland Creek. If you are interested in Motor racing, you will have great access to highway 401 via Morning side, Sheppard Ave, Port Union Road or Meadowvale. Some commuters give preference to take Kingston Road west to Lakeshore Boulevard east.
There are many bungalows here which were built using frame or brick. These are 2 storeys building in which most of homes having great parkland views. Homes built in between 1970s & 1980s are 2 storey detached and semi detached homes along with several townhouse communities as well as condo apartments buildings which gives great views at Kingston and Sheppard Road.
Highland Creek is a neighborhood in south east Scarborough in Toronto, Ontario, Canada that lies along the southern portion of the river of the same name. West Rogue and Port Union are situated in the east, West Hill and Woburn are situated in the west and Centennial Scarborough is situated in the south. University of Toronto, Scarborough is a featured landmark in the area as well as a busy pedestrian centre. This is situated in the western portion of neighborhood. Now, you can understand the location of Highland Creek which is considered as one of the exciting place for people having their own home here. You can also find many homes here which were built in 1920's, 30's, 40's and 1950's in which most of homes were originally summertime cottages.
Svátek zamilovaných.........slavit nebo ne ? ! / St. Valentine Day...celebrate or not ?!
Já nevím, jak vy, ale já tento "domestikovaný svátek" neslavím.
Mám to štěstí, že jsem milovaná a milující celý rok :) Můj drahý na mě myslí a kytky a různé dárečky mi nosí i v průběhu roku - ano, je to od něj velmi pěkné a já pak na něj nejsem ošklivá, když si po sobě neuklízí apod.....(S dárečky je to samozřejmě vzájemné, abyste si nemysleli, že se nechávám takhle hýčkat jen tak :))
Ale vážně - mám trochu obavu tento valentýnský den chodit po ulici a vůbec se vyskytovat mezi lidmi. Všude záplava červené a růžové barvy, lidé s dárečky, muži s květinami, výlohy plné kýčovitých srdíček, plyšáků, růžových bonbonků …..(možná je to tím, že nemám ráda červenou barvu a pastelové barvy vůbec..)
V restauraci mi také není úplně příjemné sedět vedle x párů, kteří mají na stole puget růží a malé dárečky. Nahání mi to trochu strach.
A tak tento den trávím většinou v klidu a pohodě doma - se sklenkou vína, nějakou uvařenou mňamkou a to vše si užívám s mou drahou polovičkou, samozřejmě:)
Ale - abych nebyla pozadu, zde je pár tipů, které lze použít celoročně a ne jen tento den:
Proč nezačít den s čajem vařeným z lásky ?
A nebo si ho "jen" s láskou osladit ?
Mám to štěstí, že jsem milovaná a milující celý rok :) Můj drahý na mě myslí a kytky a různé dárečky mi nosí i v průběhu roku - ano, je to od něj velmi pěkné a já pak na něj nejsem ošklivá, když si po sobě neuklízí apod.....(S dárečky je to samozřejmě vzájemné, abyste si nemysleli, že se nechávám takhle hýčkat jen tak :))
Ale vážně - mám trochu obavu tento valentýnský den chodit po ulici a vůbec se vyskytovat mezi lidmi. Všude záplava červené a růžové barvy, lidé s dárečky, muži s květinami, výlohy plné kýčovitých srdíček, plyšáků, růžových bonbonků …..(možná je to tím, že nemám ráda červenou barvu a pastelové barvy vůbec..)
V restauraci mi také není úplně příjemné sedět vedle x párů, kteří mají na stole puget růží a malé dárečky. Nahání mi to trochu strach.
A tak tento den trávím většinou v klidu a pohodě doma - se sklenkou vína, nějakou uvařenou mňamkou a to vše si užívám s mou drahou polovičkou, samozřejmě:)
Ale - abych nebyla pozadu, zde je pár tipů, které lze použít celoročně a ne jen tento den:
Proč nezačít den s čajem vařeným z lásky ?
A nebo si ho "jen" s láskou osladit ?
Úplně jednoduše a přitom efektně zabalit květinky, které udělají radost každé ženě, a to kdykoliv. more HERE
A co tenhle easy svícen ? more HEREA tady něco pro Vašeho miláčka :) more HERE
A nakonec si zapalte svíčku a mějte krásný večer. more HERE
A jen tak mimochodem - jak k tomu tento den přijdou ti nezadaní a nezamilovaní ? Na to už nikdo nemyslel ?
Finové byli vynalézavější - 14.2. slaví Den přátel. Myslím, že tento svátek by se ujal výborně :) Alespoň jednoho přítele má snad každý, ne ?
A jak jste na tom vy - slavíte nebo ne?
I don´t celebrate it. I am happy that I am loved and loving all year.
This day I am little afraid of full of red and pink colors (generaly I don´t like these colors) everywhere and too many people with flowers and small gifts in restaurants.
And what about single people ? What should they do this day ?
I am happy that in Czech it is not too popular day as in another countries….
I don´t know if you know that e.g. in Finland 14.2. is Day of the friends ! I think it ´s much better :)
At least one friend has everybody, isn´t it?
Carnevale, aneb Rej masek v ulicích Prahy
Veřejný program zahájí v sobotu 11. února průvod masek, jehož trasa povede od nádvoří Clam-Gallasova paláce přes Karlovu ulici na Staroměstské náměstí, kde se město karnevalu otevře. Tento průvod slavnostně zahájí pražské karnevalové slavnosti Carnevale Praha, které jsou znovuzrozením fenoménu oslavující fantazii a lidskou radost.
Slavit se bude skoro všude – na veřejných prostranstvích, v palácích, muzeích, galeriích, divadlech, školách adílnách, ale také v restauracích a obchodech...
Slavné historické slavnosti jsou s Prahou spjaty již téměř 1000 let a navazují na historické výpravné alegorické slavnosti, pořádané na území Čech. Obnovená tradice festivalu se koná již sedm let.
Kromě karnevalového dovádění, festival letos nabízí i doprovodné akce mezi něž patří také speciální karnevalová menu ve vybraných restauracích. Poprvé v novodobé historii festivalu se uskuteční Olympské hry karnevalové.
Dle zkušeností z loňského roku mohu Carnevale doporučit !!!
Více ZDE.
Bohemian Carnevale in Prague 10. - 21.2.2012
This carnevale continues with Czech old traditions, allegorical festivities, whose beginnings dates back to medieval times, and whose annually iterate renowned celebrations proceeded up to the recent past.
Project Bohemian Carnevale is a rebirth of this phenomenon celebrating human joy and gregariousness
The Culmination of the program Bohemian Carnevale is going to take place in Prague and proceeds on public open space, in palaces, museums, galleries, theatres, and schools, but also in restaurants, shops, and workshops…
More HERE.
Vrcholem pestrého programu bude královská noc v maskách Crystal Ball. Večer plný magie, fantazie a zábavy se stejně jako minulý rok bude konat v monumentálním pozdně barokním Clam-Gallasově paláci na Starém Městě.
A protože vstup je povolen pouze v historickém kostýmu, bude připravena půjčovna Boudoir, kde z každého hosta stylisté pod dohledem Atelieru Franzis Wussin vykouzlí postavu jako z pohádky.Slavit se bude skoro všude – na veřejných prostranstvích, v palácích, muzeích, galeriích, divadlech, školách adílnách, ale také v restauracích a obchodech...
Slavné historické slavnosti jsou s Prahou spjaty již téměř 1000 let a navazují na historické výpravné alegorické slavnosti, pořádané na území Čech. Obnovená tradice festivalu se koná již sedm let.
Kromě karnevalového dovádění, festival letos nabízí i doprovodné akce mezi něž patří také speciální karnevalová menu ve vybraných restauracích. Poprvé v novodobé historii festivalu se uskuteční Olympské hry karnevalové.
Dle zkušeností z loňského roku mohu Carnevale doporučit !!!
Více ZDE.
Bohemian Carnevale in Prague 10. - 21.2.2012
This carnevale continues with Czech old traditions, allegorical festivities, whose beginnings dates back to medieval times, and whose annually iterate renowned celebrations proceeded up to the recent past.
Project Bohemian Carnevale is a rebirth of this phenomenon celebrating human joy and gregariousness
The Culmination of the program Bohemian Carnevale is going to take place in Prague and proceeds on public open space, in palaces, museums, galleries, theatres, and schools, but also in restaurants, shops, and workshops…
More HERE.
U ledu
Čas bruslení je konečně tady. Jooo, mrazy jsou hrozné, ale když můžu bruslit, vůbec mi nevadí.
O víkendu jsem byla bruslit na rybníku a fakt jsem si to užila. Objíždět rybník kolem dokola na čistém průzračném ledu. To je krása. Vždycky se při bruslení perfektně vyrelaxuju, stejně jako u plavání. Jezdit tou tichou přírodou, to přece nemá chybu.
No a kromě toho je tu i čas krasobruslení (Mistrovství EU), které mám taky hrozně ráda. Jooo, styl Jevgenije Pljuščenka, to je k neokoukání. Je to fakt borec, který nemá konkurenci.
O víkendu jsem byla bruslit na rybníku a fakt jsem si to užila. Objíždět rybník kolem dokola na čistém průzračném ledu. To je krása. Vždycky se při bruslení perfektně vyrelaxuju, stejně jako u plavání. Jezdit tou tichou přírodou, to přece nemá chybu.
No a kromě toho je tu i čas krasobruslení (Mistrovství EU), které mám taky hrozně ráda. Jooo, styl Jevgenije Pljuščenka, to je k neokoukání. Je to fakt borec, který nemá konkurenci.
Tohle vystoupení fakt bere dech !
Homes Under the Cosh
There's a very popular daytime TV property programme over here in the UK called 'Homes Under the Hammer' in which a couple of very chummy TV presenters follow the progress of members of the public buying properties at auction and doing them up for what they hope will be a decent profit. Despite a dodgy period during the housing crash of 2008, most of these punters have done pretty well over the last few years. Many have borrowed large amounts of money to "bag a bargain at knock-down prices" as Martin and Lucy, the programme's presenters, would put it. In fact, those who bought in certain Central London hotspots have done exceedingly well - so far.
Of course, this little purple patch that the punters have been enjoying hasn't been purely the result of their skills at judging price movements in a truly free market. In fact, mortgage-holders generally have had quite a bit of help these past few years, namely from the Bank of England, the taxpayer and a huge indirect subsidy from the nation's hard-pressed savers.
Thanks to the Bank of England's ill-considered decision to slash interest rates to 0.5% three years ago, overexposed borrowers have been granted an extended and overly-generous stay of execution. However, last week, there were some ominous rumblings in the financial firmament and the first few storm clouds began to reappear over the UK housing market.
Despite the fact that the economic illiterates on the Bank of England's Monetary Policy Committee kept base rate at the "emergency level" of 0.5% for the third year running, the main high street banks decided to ignore them and raise their mortgage rates anyway from between 0.5% to 1%. As a result, hundreds of pounds a year have been added to the average mortgage payment. That's going to be a real shocker to all those people who got in too deep to buy too much house - not least to all those punters in the auction rooms relying on interest-only deals to fund their speculative purchases.
There are a few other straws in the wind suggesting that the future of over-indebted mortgage holders, and by extension the housing market as a whole, is not a pretty one.
If we take a look at the Halifax house price index, we see that there was an initial sharp drop in the market in 2008, followed by a recovery through to 2010. Since then, the downtrend in average prices has resumed. Granted, some parts of the Central London market are still on fire as desperate Greeks and Italians seek an escape from the euro turmoil and look to shelter some of their under-taxed wealth in prime London postcodes. All that does is highlight how grim the picture is in the rest of the country - and it's getting grimmer by the day. Is that any great surprise when the average Brit is faced with rising unemployment, wage freezes, VAT increases, rising student debts, rising food costs and petrol prices at an all-time high?
Even in my relatively wealthy part of Gloucestershire where house prices rarely fall, I've noticed a significant weakening in the market lately.
All this is very depressing and I would feel a modicum of sympathy for the plight of overambitious homebuyers seeking lifestyles beyond their means if it wasn't for one small detail: private pensioners suffering drastic falls in annuity rates and prudent savers like me (who outnumber borrowers by 6-1 by the way) have been subsidising their extravagant indulgences for 3 whole years now.
In fact, according to Simon Rose, a campaigner for the Save Our Savers movement, during this period £100 billion has been transferred from savers to borrowers. As Mr. Rose so tellingly illustrates, £100 billion is ten times the cost of the London Olympic Games!
So things may be looking grim at the moment for those of us trying to provide for our futures and avoid becoming a burden on the state in our dotage, but every dog has its day - and it looks as though the major high street banks may have just tossed us a bone because it wasn't just mortgage rates that went up last week. I've also noticed that savings rates have been steadily creeping up over the last month or two.
I'm not getting overexcited just yet because I don't expect average building society rates to revert to offering real above-inflation returns anytime soon, but there are an increasing number of instant access accounts and ISAs out there now offering 3% or slightly above.
So with both mortgage and savings rates on the rise, it looks like the actions, or should I say inactions, of the Bank of England Monetary Policy Committee are increasingly becoming an irrelevance in the real world. In effect, the Bank of England is losing control of interest rates.
To explain the Bank's faltering grip on events and why, in my opinion, the MPC should do us all a favour and not bother turning up for work next month, we have to take a look at that mysterious financial phenomenon known as LIBOR. LIBOR, or the London Interbank Offered Rate, determines interest rates in what are called the wholesale money markets. In effect, it dictates the rate at which banks lend to each other. When funds are plentiful and confidence is high, LIBOR is very low, but when there is stress in the system and banks start to question their counterparties' solvency as they are now, LIBOR starts to rise. As a result of the growing upheaval in the euro zone lately, trust between banks has been undermined and LIBOR has started rising. Since LIBOR dictates long-term interest rates, they have an immediate effect on UK mortgage rates.
The fact that so many UK high-street lenders rely on the wholesale markets to fund mortgages, and the fact that these markets are becoming harder to access does have a silver lining for savers. Because if banks can't get capital from the wholesale markets, they're forced to go cap in hand to their traditional source of mortgage funding - their hitherto used and abused savers. If those banks want my capital so they can lend it to yet another cohort of overambitious borrowers, I for one am going to make them pay for the privilege and I suggest you do the same.
Now more than ever, when the banks have finally re-discovered how much they need savers like us, we should push them hard and take the trouble to shop around for the best savings deal. Yes I know it's a faff to keep shifting your money around every year or so, but the more of us who take action, the more we can press home our advantage and finally create a truly competitive savings market.
As for those overstretched mortgage borrowers, the waning of the Central Bankers' influence over interest rates and the gradual reestablishment of free market principles in the money markets could mean that many of them will soon be swapping their cosy Cotswold cottages for a cardboard box and a railway arch. That doesn't sound fair, I know, but then it wasn't fair that recent retirees have seen their annuities cut in half over the last few years either thanks to artificially low interest rates.
Let's also not forget that many of those avaricious homebuyers were quite happy to take advantage of free markets on the way up but were squealing very loudly for the government to "do something" when the market looked like it might implode and turn their property dreams to dust.
Duchem v Itálii....
Joo, kolikrát jsme každý z nás byli v Itálii. Je to kousek, není tam extra draho, mají móóóře a TO JÍDLO , mňam....
Ale, kdo z nás se může pochlubit, že zažil italskou zabíjačku?
A kdo byl na lovu v Itálii ?
Ono, z televize ani z knížek se totiž úplně všechno vyčíst nedá - to vím z vlastní zkušenosti.
Koukat na to , když vaří pravá Italka (myslím "naživo", bez střihů a reklam), to je zážitek k nezaplacení. To si pak vždycky uvědomím, že se mám ještě pořád co učit :) A oběd ? Ten se vždy protáhne skoro do večeře. Nejdivnější je ale to, že po obědě u "našich italů" nikdy nepřiberu ani deko....
Zkrátka - nikdo Vás to tak dobře nenaučí, a u Jamieho je vidět, že se to naučil "kurňa" dobře - i staří italové mu tam vzdávají hold.
"Jamie po italsku "- to je kniha, podle níž když uvaříte, budete opravdu jak v Itálii. Dlouho jsem jí sháněla v češtině a teď jsem jí čirou náhodou a ještě za poloviční cenu sehnala (na Aukru samozřejmě).
Ano, mám několik "slavných", a nejen od Jamieho, kuchařek v angličtině a uvařila jsem z nich tak 2 jídla....
Nějak mi to vaření v jiném jazyce nejde :)
Itálii miluju (ostatně stejně jako on) a to, co on předvádí v kuchařské TV serii, to jsem prostě chtěla "černé na bílém". Musela jsem si ale holt počkat. Pro ty, kdo neznají, "Jamie in Italy" např. ZDE.
A zde pár inspirativních Jamieho výtvorů:
A citátek na závěr:
Ale, kdo z nás se může pochlubit, že zažil italskou zabíjačku?
A kdo byl na lovu v Itálii ?
A koho z nás učila dělat pastu pravá Italka ? (Btw. já mám to velké štěstí, díky rodině mé drahé polovičky:))
Ono, z televize ani z knížek se totiž úplně všechno vyčíst nedá - to vím z vlastní zkušenosti.
Koukat na to , když vaří pravá Italka (myslím "naživo", bez střihů a reklam), to je zážitek k nezaplacení. To si pak vždycky uvědomím, že se mám ještě pořád co učit :) A oběd ? Ten se vždy protáhne skoro do večeře. Nejdivnější je ale to, že po obědě u "našich italů" nikdy nepřiberu ani deko....
Zkrátka - nikdo Vás to tak dobře nenaučí, a u Jamieho je vidět, že se to naučil "kurňa" dobře - i staří italové mu tam vzdávají hold.
"Jamie po italsku "- to je kniha, podle níž když uvaříte, budete opravdu jak v Itálii. Dlouho jsem jí sháněla v češtině a teď jsem jí čirou náhodou a ještě za poloviční cenu sehnala (na Aukru samozřejmě).
Ano, mám několik "slavných", a nejen od Jamieho, kuchařek v angličtině a uvařila jsem z nich tak 2 jídla....
Nějak mi to vaření v jiném jazyce nejde :)
Itálii miluju (ostatně stejně jako on) a to, co on předvádí v kuchařské TV serii, to jsem prostě chtěla "černé na bílém". Musela jsem si ale holt počkat. Pro ty, kdo neznají, "Jamie in Italy" např. ZDE.
A zde pár inspirativních Jamieho výtvorů:
Subscribe to:
Posts (Atom)