Pod stromeček #3: DŘEVĚNÉ: krájení & skládačky tvarů


Jestli něco fascinuje děti, tak je to vaření a kuchyňské náčiní. U nás vedou nože a metličky. Prostě kluci,no.
Tuhle krásnou sadu krájení ovoce doma ale ještě kupodivu nemáme. Tedy teď už ano. Než jsem se jí totiž odhodlala koupit, Bobajs už krájel normálním dětským nožem, a tak jsem její koupi nechala až pro Bruníka pod stromeček nebo k lednovým narozkám. Ještě uvidím.


Našla jsem jen tuhle fotku, která je trochu zveřejnitelná:) A zrovna si na ní nic horšího na krájení, než mrkev, vybrat nemohl. Ale dal to... Pak už krájel jen staré pečivo, takže drobky všude:)

Objednávala jsem ZDE a záměrně jsem vzala tu největší sadu, protože je mi jasné, že se o to kluci budou rvát, tak aby měli dostatek prostoru na řezání. A že je to prostor opravdu veliký. Řezací plocha a krabička pro skladování zároveň je velká krásných 30 x 28 cm. I ovoce (celkem sedm kusů) je větší, a to mi vyhovuje. 


Doma máme od Woody hned několik dalších věcí. Oblíbené jsou hlavně skládačky tvarů. U těch si děti procvičí nejen tvary, ale i barvy, počty a logické myšlení. A to jak ani ne dvouletý Bruník, tak starší Bobajs. Za nás tedy mohu doporučit tyto:




Pokud tedy ještě nemáte vyřešeného Ježíška, nakupovat můžete ZDE.

Tento příspěvek je sponzorovaný a vyjadřuje pouze moji osobní zkušenost a názor na danou věc/ produkt/ službu.

Adventní kalendář


Ten letošní advent je tu nějak brzy, zdá se mi. Jen tak tak jsem si stihla umotat vlastní věnec, o výzdobě domu ani nemluvím. Tam ještě nemám úplně hotovo, protože jsem musela udělat ještě jednu věc. Adventní kalendář pro kluky, když je tedy ve čtvrtek toho prvního. 



Letos jsem nemusela dlouho vymýšlet, čím kalendář naplním. Měla jsem totiž jasno již od loňska, kdy jsem koupila tyhle krásné miniknížečky. 


 



Jedná se o set miniknížek, vždy na jiné téma. Já koupila Truhličku na první slovíčka, Truhličku plnou povolání a  Miniknihovnu - zvířátka. Klukům jsem je chtěla podarovat už vloni, ale pak jsem usoudila, že je ještě opravdu brzy (Bruník ještě nemluvil a Bobík vlastně pořádně taky ne), tak jsem je nechala ještě rok spát. Loni jsem jako náplň kalendáře nakonec využila tyhle krtčí magnetky
Knížeček je celkem 42, což mi ale nevadí. Zbylá tři políčka pro každého jsem doplnila následovně: prvního kluci dostanou papír a obálku na dopis Ježíškovi, pátého budou mít v balíčku čertovský perník, aby nezapomněli, co je večer čeká a pak Štědrý den, kdy v balíčku dostanou pár kousků zeleniny jako předzvěst toho, že půjdeme dopoledne zdobit vánoční stromeček zvířátkům do lesa. Bobíkovy knížečky jsou ty se zaměstnáními a pak čísla, barvy a protiklady. Bruníčkovy ty se zvířátky, dopravními prostředky, počasím apod. Každý má jinou barvu balíčků.


Balíčky mám klasicky zavěšené na větvi a větev jsem dozdobila chvojím a světýlky. Musela jsem ten kousek přírody domů zase propašovat. Tak snad se bude klukům líbit.


 


Jaký adventní kalendář jste letos volili vy?

Adventní věnec


Letos poprvé dávám na blog věnec dřív než o první adventní neděli. Takže ještě bez hořící první svíčky. Letošní věnec je opět přírodní a tradičně pojatý. Já mám takové nejraději, i když jsem již také experimentovala. Nikdy to ale nebylo ono. Líbí se mi i hodně málo zdobené věnce, jen z přírodnin a klidně bez červené barvy a dalších přízdob, ale doma preferuji ten přizdobený. Vánoce jsou totiž o hojnosti.





Kruhový adventní věnec budeme mít vždy. Hlavně kvůli jeho symbolice. Kruhový tvar věnce totiž představuje Boží věčnost a jednotu, vzkříšení a věčný život. Zelené rostliny jsou pak symbolem života jako takového, nezničitelnosti, stálosti ve víře a také věčnosti. 
O víkendu se však ještě chystám na adventní svícen, který použiji  na štědrovečerní stůl. Už vloni jsme se skoro nevešli a letos by to bylo ještě horší. Věnec totiž mívám zapálený při štědrovečerní večeři. A tenhle víc jak 40 cm věnec, mísa řízků, salátu a cukroví by se na náš stůl standardní velikosti prostě nevešel. 
Tak a teď už zbývá jen zapálit tu první svíčku. Hezkou první adventní neděli!





Jaké adventní věnce máte rádi vy? Nebo upřednostňujete spíš svícny?

Jarmareční

Low cost vánoční dekorace. Zkrátka vesnický jarmark za ceny lidové. (Andělé jsou již hodně profláklí, ale já je poprvé viděla u Moniky z kopečku)
V sobotu u nás proběhl již vánoční jarmark. Je to ta sousedská akce, o které jsem tu už několikrát psala. Letos jsem se jí vůbec nehodlala účastnit, ale překecali mě a navíc i k tomu, abych tam měla zároveň i dětský vánoční workshop. Něco jako ten velikonoční.
Nijak extra jsem to nepřeháněla. Udělala jsem jen adventní věnce, které mají úspěch každý rok a pak nějaký svícen, anděly a mamka mi ještě přidala nějaké stromečky. To vše jsem doplnila vánočními pečenými čaji, které jsou také vděčné zboží za babku a pak zbytkem vypalovaných ozdob, které mi zbyly z loňska. Vše za ceny lidové, proto i věnce s čajovými svíčkami, přírodninami apod. Na vesnici si totiž spousta lidí umí většinu věcí vyrobit nebo uvařit sama (ne, že by ve městě ne) a když už kupují, tak za to nejsou ochotni moc investovat (třeba věnec za dvě stovky by tam někdo těžko koupil). Přemýšlí prostě jinak než ve městě. A já tomu rozumím...





Zato pro děti jsem udělala aktivit až moc. V tomhle jsem naopak maximalista. Už jen proto, že se bojím, aby se jim aktivity líbily, tak jich dělám radši víc, aby měly na výběr. Znamená to vyrobit vzorky, vytvořit šablony, nakoupit pomůcky. No, nezdá se to, ale nějaký čas to zabere. Posledních čtrnáct dní jsem si tedy docela mákla...
I přesto, že od rána pršelo, prodala jsem skoro všechno a dílnička byla plná dětí. A já se tudíž nezastavila... Tak jsem nakonec ráda, že jsem kývla.
No a teď už si jen udělat ten vlastní adventní věnec, ať mám v neděli co zapálit:)



Vintage lapače


Nedávno jsem sehnala krásné vintage háčkované dečky, které si přímo říkaly o zužitkování. A tak z nich vznikly tyhle vintage lapače v barvě slonové kosti. Doplněné jsou krajkovými stuhami, peříčky, dřevěnými korálky a opět z části recyklovanými stuhami. Jak víte, při výrobě se vždy snažím o recyklaci materiálů. Lapačů je celkem šest, mají průměr 30 cm a nemusí sloužit pouze jako lapače snů, ale i jako hezká dekorace ložnice. Záleží totiž, kam je zavěsíte. 
Kdo chce lapač snů využít jako ochranný symbol, měl by si ho pověsit nad postel. Pro zlepšení proudění energie čchi se doporučuje zavěsit ho na stěnu. Pokud chcete zpomalit a rozptýlit škodlivé energetické toky v místnosti, zavěste ho ke stropu ve středu pokoje. Má-li zabránit úniku energie, pak jej umístěte do okna.



Jak už jsem tu jednou psala, podobné lapače pro mě byly donedávna novinkou, i když na trhu jsou celkem běžné. Důležité je však říct, že k jejich výrobě jsem se inspirovala třeba u Jessie, JessicyAnny nebo u talentované Zuzky, kterou jsem tu již jednou zmiňovala a která kromě lapačů vládne technikou macrame a věnuje se i kaligrafii (a kdo ví, čemu všemu ještě). A má mimochodem krásně zařízený dům.

  

Lapače se dají pořídit u mě na Fleru ZDE a nebo bez provize Fleru poptávkou přes můj email či instagram direct mail. A jsou jen limitka. Chtěla jsem si je zkrátka vyzkoušet.
A teď už se konečně vrhnu na vánoční tvoření a moji tvořivou explozi vyvolanou větším množstvím času, kdy Bobík začal chodit od září do školky, zase nechám chvíli spát....
Hezký sváteční den a prodloužený víkend.

Pod stromeček #2: Autíčkový jídelní set


Bruňa už docela dlouhou dobu jí sám. Jako starší brácha. Ještě živě si pamatuju, jak jsem Bobíka radši krmila, než bych ho nechala jíst samotného a měla půl kuchyně od omáčky. To s Bruníkem to je úplně jinak. U něj jsem byla přímo nadšená, když si vzal lžičku sám do ruky a odmítal se nechat krmit. Raději by nejedl, než by si vzal ode mě. Teď už kluky můžu nechat sedět samotné u stolu a i si na chvíli odběhnout. Většinou jim ale stejně musím dělat společnost.
Bruňa sice ještě většinou jí, pro mě nejbezpečněji, z plastových misek a talířků, ale k Vánocům už dostane svůj porcelánový jídelní set. S autíčky. Ty on totiž rád. Koukat by na ně z okna vydržel klidně celý den. 
Tenhle dárek se mu bude určitě líbit, i když by nejraději jedl velkým příborem, a to hlavně tím nožem, ten je totiž nejzajímavější. Žádnej malej dětskej, ale pořádnej, dospěláckej.... 




Boban dostal ten svůj minulý rok. S krtečkem.  Obrázkové sety vždy pomůžou s dojídáním. Zvlášť, když je uprostřed obrázek, který uvidí jen, když to sní že áno. 


Tenhle můžete sehnat tady a tady k němu i krásný autíčkový příbor do sady. A nebo holčičí s vílami zde.



Tento příspěvek je sponzorovaný a vyjadřuje pouze moji osobní zkušenost a názor na danou věc/ produkt/ službu.

Svícny

Doba pálení svíček je opět zde. Já si toho za poslední roky moc neužila, protože kluci jakmile viděli svíčku, hned se jali jí zkoumat a sfoukávat, ale letos už by to možná mohlo klapnout. 
Letošní rok mám v plánu si kromě klasického kulatého adventního věnce udělat i nějaký svícen (ne že bych jich doma měla málo), který bych si dala o štědrovečerní večeři na stůl, protože adventní věnec zabírá moc místa. Nejspíš to bude kousek z dubového polena, ale líbí se mi i ty profláknuté kovové. Možná nakonec zvolím nějaký kompromis. Každopádně se mi čím dál tím víc zamlouvají měděné či mosazné věci. 










zlaté svícny a měděná lucerna odtud

No a pak samozřejmě beton. Ten taky můžu, ale pořád si na výrobu věcí z něj ještě netroufám.
Teď na to zatím není moc času, protože musím ještě vyrobit spoustu věcí na náš každoroční adventní jarmark, který v obci pořádáme, ale jakmile budu mít hotovo, jdu na to. 
Jaké svícny se líbí vám? 
Pár tipů, které se líbí mně, můžete najít i u mě na pinterestu, odkud je i tahle ochutnávka.





Podzim na jihu


Minulý týden jsme trávili pár dní na jihu. Po třítýdenním "sušení" doma s nemocným Bruníkem mi tenhle výlet celkem bodl, i když to bylo jen na pár dní. Už jen to, že člověk chodí s dětmi na procházky někam jinam než pořád ty čtyři nebo pět tras, které doma střídá stále dokola. Kluci aspoň pomohli dědovi s úklidem listí. Toho si mimochodem užili dosyta, protože naši bydlí uprostřed stromové aleje.








Podzim byl dlouho moje nejoblíbenější roční období. Ale od té doby, co podzim začíná v srpnu a zima končí v dubnu, stalo se mým nejoblíbenějším obdobím jaro. Ten čas, kdy není šedivo a místo bund se najednou nosí jen svetry a mikiny, což ocení hlavně matky, které nemusí děti půl hodiny oblékat a po každé návštěvě hřiště mýt holinky a prát zablácené oblečení:). A taky se znovu zelenají stromy a jsou barevné záhony.

Každé roční období má však něco do sebe a podzim je jedinečný svou teplou paletou barev, která se mění každým dnem.





Fotky tedy nejsou barevně nic moc, protože jsem je fotila již kolem páté hodiny odpolední, kdy se pomalu začínalo stmívat, ale i tak atmosféru mají.
Musím říct, že letošní podzim je na můj vkus trochu chladnější a má takový rychlejší spád než obvykle. Přijde mi, že jsem ho ještě nestačila pořádně zpracovat a už je tu skoro zima. Tedy aspoň u nás jsou už ráno běžné ranní mrazíky.


Jak prožíváte letošní podzim vy?