...jsem začala něco dělat rukama, rozuměj něco vyrábět. Tedy spíš se o to snažit. Zjistila jsem totiž, že mě to uklidňuje a taky díky tomu nemám večer chutě na sladké a na jídlo vůbec :) Vždycky mě bavilo tvořit, ale nikdy nebyl čas se tomu v klidu věnovat. Možná ještě tak na škole. Ale pak přišla práce, děti a byly zkrátka jiné priority.
Až teď, kdy Bobík chodí od září na dopoledne do školky, mám najednou "spoustu" volného času. S Bruníkem si tedy užíváme dopoledne jen pro sebe, jezdíme na delší procházky (Bruňďa si libuje v kočárku, protože celé léto jsme trávili doma na zahradě nebo jezdili na kratší procházky na motorkách a kolech) a já se díky tomu víc hýbu (kromě každodenního cvičení - už několik měsíců se snažím) a mám čas přemýšlet, čím si zpříjemnit večery (kromě toho cvičení). Notně mě k tomu také inspiruje instagram, kde vidím, kolik maminek je aktivních a tvoří, vyrábí a buduje vlastní podnikání.
A vzhledem k tomu, že já jsem ponejvíc s dětmi venku, využila jsem naše procházky a pobyty v lese k tomu, abych to všechno zúžitkovala i hmotně. A tak s klukama sbíráme klacíky, šišky, ulity, já to čistím a dezinfikuji a pak z toho něco tvořím. To "něco" je trefné, myslím:)
Z říčních perliček (ty naprosto zbožňuju) a minerálů, které doma již nějakou dobu mám, jsem udělala náramky. A přemýšlím co dál. Lákají mě veškeré přírodní materiály, protože já z nich tu energii prostě cítím, ať si každý říká co chce ... Život na vesnici mě po několika letech Praze opět naučil přírodu pořádně vnímat a brát si z ní energii.
Jo a a také jsem si po tom, co ho již všichni mají, založila Fler a mám tu drzost to tam zkoušet prodat (tady bych potřebovala to červenajícího se smajllíka :)). Tedy, už jsem si ho založila někdy v květnu, když jsem si tam kupovala řetízek, ale doteď jsem tam nebyla nijak aktivní. Takže tak. Hezký den !
